Žiji život, jaký jsem vlastně nechtěl. Ale Kristus byl také ve světě; žil ve shonu práce, často musel poslouchat plytké řeči, stále byl ochoten přijmout každého, kdo podle zvyku orientálců přicházel bez ohlášení. Je dobře, když neurčujeme sami, kde je třeba Bohu sloužit. Ať rozhoduje náš Pán. I na našich nejmenších činech se podílí celé Mystické tělo, aby rostlo a stalo se bohatším.

(P. Albert Peyriguere /1883–1959/, korespondence, dopis z 27. 7. 1945)