Aktualizov�no: 29. listopadu 2011

Karmel 2/2011

[ Karmel 2/2011 - PDF ]

Obsah

�Sv�tost� k�tu je terci�� povol�n ke svatosti� � Dokon�en�
P. Gorazd Cetkovsk�,O.Carm.

Dokument �Pro v�s jsem se narodila� (3. ��st )
Z�sady pro �etbu Tereziin�ch spis�

Vztah mezi prvn�m a t�et�m ��dem v rodin� Karmelu
P. Emanuele Boaga, O.Carm.

�Sv�tost� k�tu je terci��
povol�n ke svatosti�
Dokon�en�

P. Gorazd Cetkovsk�,O.Carm.

Je�t� jednu my�lenku J. A. Jungmanna n�m p�edlo��m.1 Kdybyste si otev�eli star� katechismy nebo v�klady v�ry, m��ete post�ehnout, �e tyto knihy, kdy� mluvily o tom, co znamen� sp�sa, kterou jsme p�ijali v Kristu, zam��ovaly se � odpus�te mi hovorov� vyj�d�en� � na to, �co to v n�s d�l�. Jak se sp�sa projevuje v nitru �lov�ka a v �ivot� �lov�ka. Hodn� se v nich pojedn�valo o milosti, o nadp�irozen�m �ivot�, mluvilo se v nich o �n��em�. A m�lo se p�itom mluvilo o n�kom. O Kristu, z n�j� v�echno to �n�co� vyv�r�. A m�lo se tehdy uva�ovalo o spole�enstv� c�rkve, jeho� prost�ednictv�m se n�m sp�sy dost�v�. Kdy� my pak takovou knihu �teme a m�me si srovnat, jak to v na�em konkr�tn�m �ivot� s tou milost� je, p�sob� n�m to pot�. Mnohem snaz�� pro n�s je zam��it se na Krista a ��ci prost�, �e on n�m d�v� ��ast na sv�m �ivot�. N� �kol je p�imknout se ke Kristu. V��it v n�j, milovat ho. A on n�sledn� prom�n� na�e nitro. Kde�to kdybychom dbali jen na ono �n�co�, co n�m vl�v� a co se v n�s d�je, pak p�itom pust�me ze z�etele jej samotn�ho. Ale to on, Bo�� Syn Je�� Kristus, n�s p�itahuje a je p�vodcem na�� sp�sy. �M�li bychom milost ch�pat jako ��ast na Bo��m �ivot�, kter� Kristus p�inesl na sv�t. Povzbuzov�n� k opravdov�mu k�es�ansk�mu �ivotu by tedy nem�lo zn�t: �Mus�te �m�t� spasitelnou milost!�, ale: �Mus�me se p�imknout ke Kristu v�rou a l�skou; a to si uchov�vat neust�le.�2

V�imn�te si, jak pr�v� takov�to poj�m�n� sp�sy vysv�t� v liturgii, z jej�ch starobyl�ch zvyklost�. O velikono�n� vigilii �ehn�me pa�k�l � symbol zmrtv�chvstal�ho Krista. Pak od velikono�n�ho ohn� pa�k�l zap�l�me a slavnostn� vzty�en je v �ele pr�vodu v�ech shrom�d�n�ch vnesen do kostela. Uvnit� si v�ichni od n�j zap�l� sv� sv�ce, a tak sv�tlo pa�k�lu napln� cel� kostel. A p�ipome�me: v �ad� ciz�ch jazyk� (v �e�tin� ne, my tu �dopl�c�me� na bohatstv� sv� mate��tiny) m� jedno a tot� slovo v�znam jak �kostel�, tak �c�rkev� (die Kirche, church, chiesa). V t�chto jazyc�ch stejn� slovo ozna�uje jak budovu kostela, tak ty, kdo se v n� sch�zej�, tedy c�rkev. Sv�tlo pa�k�lu zapl�uje prostor kostela a sv�tlo Kristovo osv�cuje na�e srdce. A my pak zap�len� pa�k�l no��me do vody, ur�en� pro k�est, aby i ona mohla p�sobit �osv�cen�.3 Symbolicky se tu nazna�uje: to Kristus d�v� t�to vod� s�lu! Potom jsou touto vodou pok�t�ni katechumeni a my v�ichni se touto vodou nech�v�me pokropit p�i obnov� sv�ho k�estn�ho slibu. T�m v��m je kr�sn� nazna�eno: milost je ��ast na Kristov� �ivot�. On je zdroj, ze kter�ho vych�z� to sv�tlo, ta s�la, kter� prostupuje n� �ivot. A n�sledn� p�ed�n� ho��c� sv�ce a b�l�ho roucha t�m, kdo byli pr�v� pok�t�ni, jsou jen dal��m pokra�ov�n�m t�to dob�e srozumiteln� symboliky.

Druh�m takov�m v�mluvn�m gestem p�i k�estn� liturgii je pomaz�n�. P�i k�tu dosp�l�ho �lov�ka toto pomaz�n� k�i�mem po k�tu je sv�tost bi�mov�n�. P�i k�tu mal�ch d�t� toto pomaz�n� na temeni hlavy nen� sv�tostn�, ale i tehdy jde o maz�n� k�i�mem. Historick� sv�dectv� zmi�uj� toto pomaz�n� v ��msk� liturgii ji� od 3. stolet�, jde tedy o velmi star� zvyk. �T�mto pomaz�n�m se pok�t�n� st�v� christos, pomazan� Bo��; toto pomaz�n� jej v�le�uje do kr�lovsk�ho a kn�sk�ho pokolen� lidu nov� smlouvy.� T�m jasn� vyjad�ujeme, �e tento pok�t�n� �lov�k je spojen s t�m, kter� je Christos � Mesi�, tedy s Je��em. Je k n�mu p�ivt�len, Kristus napl�uje jeho nitro a jeho �ivot sv�m p�soben�m a on m� ��ast na Kristov� kn�stv�, prorock�m posl�n� a kr�lovsk� vl�d�. Tedy k�est n�m d�v� ��ast na Kristov� svatosti; na bohatstv� �ivota, kter� v Kristu je a kter� z n�j vyv�r�.

Jak jsem zm�nil, kniha J. A. Jungmanna, z n� tu �erp�me, vy�la v pr�b�hu Druh�ho vatik�nsk�ho koncilu. S�m koncil o k�tu takto mluv�. K�est je na�e za�len�n� do Krista: m�me s Kristem jeden �ivot. T�m z�rove� m�me ��ast na �ivot� Bo�� Trojice a na spole�enstv� c�rkve. A tento Krist�v �ivot, kter� je do n�s vl�v�n, je l�ska. Ta l�ska, kterou �ije spole�enstv� Trojice � Otec, Syn a Duch svat� � n�m je vylita do srdce a my jsme vtahov�ni do spole�enstv� miluj�c� se Trojice a jako c�rkev jsme spole�enstv�m, ve kter�m se tato l�ska sd�l�, p�ed�v�. Takto je c�rkev jedno t�lo.

Tak tedy u�� o k�tu Druh� vatik�nsk� koncil a tento pohled na k�est je p�evzat i v �eholi karmelit�nsk�ho t�et�ho ��du, kter� vy�la v roce 2003 a kterou se v sou�asnosti ��d�me. A�koli jak jsem �ekl, na�i sv�tci mluv� o k�tu m�lo, sou�asn� terci��sk� �ehole mluv� o k�tu v�ce (v �l. 1; 12; 20; 24-26; 82), proto�e se inspiruje naukou Druh�ho vatik�nsk�ho koncilu a jeho d�razem na tuto sv�tost.

A tak hned na za��tku �ehole (v �l. 1) m�me naps�no: �Sv�tost� k�tu jsou lid� uv�d�ni do bo�sk�ho �ivota a st�vaj� se v Duchu svat�m adoptivn�mi d�tmi Otce a Kristov�mi bratry (a sestrami).� Maj� tedy ��ast na �ivot� Trojice.

Vysv�tlen�, co to znamen�, �e �je n�m d�n Bo�� �ivot�, m�m u� n�kolik let spojeno se z�itkem z jedn� bohoslu�by v na�� farnosti v Liboci. Hol�i�ku, kter� m�la j�t za t�den k prvn�mu svat�mu p�ij�m�n�, jsem tehdy pozval k olt��i a spole�n� jsme v�ichni p�em��leli: stoj� tu olt�� z kamene, u n�j ve v�ze kytice kv�tin, vedle stoj� hol�i�ka. P�edstavme si ve fantazii, �e vezmu lidsk�ho ducha d�venky a vlo��m ho do olt��e. Co to zp�sob�? Pak s olt��em mohu mluvit: mluv�m na n�j a on mne sly��, rozum�, odpov�d�. Olt�� toho b�n� nen� schopen, proto�e je d�ev�n� nebo kamenn�, ale kdyby m�l lidsk�ho ducha, tak by mluvit dok�zal. Setk�v�me se s t�m v d�tsk� fantazii, v poh�dk�ch. A B�h toto d�l�. Nen� to poh�dka, je to tajemstv� na�� v�ry: on sv�j Bo�� �ivot, kter�m �ije, vkl�d� do na�eho lidsk�ho srdce. Tak�e j�, slab� a h��n� �lov�k, m�m ��ast na Bo��m �ivot�. Ten �ivot, kter� �pulsuje� v Bohu, byl vlit mn�. Ten Duch, kter� je v Bohu, mi byl d�n. A na l�sce, kter� je v Bohu, m�m j� ��ast. P�esto�e moje srdce je nepatrn� a �d�rav� a mnohdy do n�j je�t� natah�m v�elijakou �p�nu a zlobu, p�esto ho B�h o�i��uje a vl�v� do n�j svou l�sku. A to l�sku ne n�jak �na�ed�nou� proti t�, kter� proud� v l�n� Bo�� Trojice! B�h pr�v� toho Ducha, kter�ho m�, d�v� mn�. Pr�v� takovou l�sku, kterou m� v sob�, d�v� mn�. Ten pokoj, kter� m� s�m, d�v� mn�. Na t� trp�livosti,4 kterou m� On, d�v� pod�l mn�... Na��m �kolem je, abychom se tomu to bohatstv� v�rou otv�rali a modlitbou je v sob� upev�ovali � a k�est je sv�tostn� stvrzen� toho v�eho. V�ra znamen� po��tek a k�est znamen� stvrzen� t�to na�� ��asti na Bo��m �ivot�.

Bo�� p�istupov�n� k n�m m� tedy velik�nskou s�lu. B�h n�s v�echny opravdu vol� �k plnosti k�es�ansk�ho �ivota a k dokonal� l�sce.� Tak to ��k� �l. 2 na�� terci��sk� �ehole. Jak jsme citovali v podtitulu na�eho zamy�len�: sv�tost� k�tu jsme �povol�ni ke svatosti.� A svatost� se rozum� plnost k�es�ansk�ho �ivota a dokonal� l�ska. Ne n�jak� pobo�n�stk��stv�. Ne vr�en� p��davk�, kter� bychom pova�ovali za svatost, ale plnost k�es�ansk�ho �ivota, dokonal� l�ska.

A jak� je v�znam na�eho �eholn�ho a terci��sk�ho zasv�cen�? Zavazujeme se, �e k dokonal� l�sce budeme sm��ovat s pomoc� t� zku�enosti, kterou m� spole�enstv� Karmelu. Skrze sv�tce na�eho ��du i zbo�nost prost�ch brat�� a sester a skrze velk� ud�losti na�ich d�jin, kter�mi jsme jako rodina Karmelu pro�li. Toto je pro n�s konkr�tn� �kola a cesta, kterou chceme j�t k dokonal� l�sce. �Profes� chce toti� terci�� pos�lit k�estn� slib milovat Boha nade v�echno a z��ci se satana a jeho svod�� (�l. 12). N� terci��sk� a karmelit�nsk� �ivot nen� ni��m jin�m, ne� touhou intenz�vn� ��t k�est. Milovat Boha, milovat lidi a d�sledn� se od��kat toho, co se tomu protiv�. Proto �ehole ��k�: �Sv�tost� k�tu, kter� ka�d�ho �in� �dem Je��ova tajemn�ho t�la, je terci�� povol�n ke svatosti. Jeho nejv�t�� d�stojnost tkv� v tom, �e v sob� m� s�m bo�sk� �ivot a Bo�� l�sku, kterou do jeho srdce vyl�v� Duch� (�l. 20).

M�l jsem velkou touhu postavit n�m p�i tomto zamy�len� p�ed o�i p��klad svat�ch Cyrila a Metod�je. Ale kdy� jsem prohled�val staroslov�nsk� p�semn� pam�tky, nena�el jsem v nich o k�tu pro na�i inspiraci nic vhodn�ho. Dost mo�n� za to m��e jen moje ne�ikovnost a neodbornost. V Lid��ovic�ch v r�mci na�ich program�, nazvan�ch �v�tr�n� kostela a varhan� jsme se p�ed �asem zab�vali sv. Ludgerem (742-809), jeho� jm�no pota�mo tvo�� z�klad pojmenov�n� t�to vesnice. Abych o tomto sv�tci, kter� byl mision��em Sas� a prvn�m biskupem v M�nsteru, mohl v�d�t n�co bli���ho, dostal jsem o n�m od brat�� karmelit�n� z N�mecka kr�snou knihu.5 P�e se v n� o pok�es�an�t�n� germ�nsk�ch kmen� ���eji.

V k�estn�m ob�adu, jak ho pou��v�me dnes, na�i pozornost upout�vaj� slova kn�ze, kter� p�i k�tu ��k� katechumenovi: �J� t� k�t�m ve jm�nu Otce i Syna i Ducha svat�ho.� Kde�to v ran�m st�edov�ku nejv�razn�j��m j�drem cel�ho ob�adu bylo vyzn�n�, kter� pron�el s�m katechumen. Kn�z nebo biskup mu polo�il ot�zku: �V��� v Boha, v�emohouc�ho Otce?� A katechumen hlasit� vyznal: �V���m.� D�le se ho zeptal: �V��� v Je��e Krista?� A doty�n� op�t odpov�d�l: �V���m.� A tak d�le. Tak bylo naprosto z�eteln�, �e k�est nen� n���m, co �n�kdo na n�kom vykon�, ale �e jde o �ivotn� rozhodnut� konkr�tn� �lov�ka: od�eknut� se zl�ho a vyzn�n� k�es�ansk� v�ry.6

A stoj� za to poopravit si n� pohled na hromadn� k�ty. Alkv�n, dvorn� teolog Karla Velik�ho, byl proti n�siln�m k�t�m. I kdy� Karel Velik� k nim sahal. My jsme snadno v poku�en� pohor�ovat se nad t�m, �e star� n�rody nebo tehdej�� kmeny p�ij�maly k�est jako celek, v�ichni najednou. Jen�e p�i bli���m zkoum�n� mentality tehdej��ch Germ�n� zji��ujeme, �e v t� dob� to dost dob�e ne�lo jinak. Tito lid� �ili navz�jem v tak t�sn� pospolitosti, �e v r�mci sv�ho kmene v�ichni zast�vali stejn� n�bo�enstv�. Kdo by se ve sv� v��e n�jak vyd�lil, vystavil by se osudov�mu vyko�en�n� a riziku z�huby. Zat�mco p�edchoz� antick� spole�nost byla ji� rozvoln�n�j�� (takovou je i na�e dne�n�) a umo��ovala jednotlivci ve v�cech n�bo�enstv� samostatnost, ve st�edov�k� spole�nosti to mo�n� nebylo. Tehdy byli v dan�m kmeni bu� v�ichni pohan�, nebo byli v�ichni k�es�an�... A n�m doch�z�, �e v�ru p�edk� v dob� p�ijet� k�es�anstv� mus�me posuzovat velmi opatrn�.7

P�ipojme je�t� n�kolik my�lenek, inspirovan�ch sou�asnost�. K�est je pro ka�d�ho z n�s �ivotn� rozhodnut�. Je to m�j z�vazek, kter� mne v�e, tj. pout� k n�komu. A tak z�rove� p�edstavuje kotvu, kter� mne dr�� (v bou�i sv�ta) na jednom m�st�. Toto chci nyn� zd�raznit. P�ed �asem za mnou p�i�el jeden z ��astn�k� terci��sk�ho setk�n� (snad se nebude zlobit, kdy� to nyn� zde anonymn� zm�n�m) a n� rozhovor mne velmi zas�hl. Ten �lov�k p�i�el s prosbou, jestli by mohl slo�it terci��sk� slib. Proto�e jsme se vid�li v�bec poprv�, pochopiteln� jsem byl p�ekvapen a ptal jsem se, pro� chce slib slo�it. A on mi odpov�d�l: �M�m za sebou te� velmi t�k� v�ci, do ko�en� mnou zam�valo zlo a m�lem zni�ilo m�j osobn� a rodinn� �ivot. A j� jsem poznal, �e je pro mne velmi d�le�it� se zav�zat. Ukotvit se na to spr�vn� msto, p�ipoutat se k Bohu a ke Kristu. A j� bych to cht�l ud�lat...� Ani� bych odm�tl mo�nost, �e se v budoucnu stane terci��em a slo�� ve t�et�m ��du profesi, pokusil jsem se mu p�edev��m stru�n� vysv�tlit, �e takov�to ukotven� jsme p�ece vykonali sv�m k�tem.

A pak jsem p�em��lel ji� obecn�ji: je �koda, jestli n�m tato str�nka k�tu nedoch�z� nebo jestli na ni zapom�n�me. Dne�n� sv�t mnohdy �ije tak, �e �v�echno je mo�n�. V�e je v pohybu a v�e je relativn�... A tak kup��kladu zcela n�hodn� setk�n� ciz�ho mu�e a ciz� �eny je br�no jako p��le�itost k chvilkov�mu partnersk�mu sbl�en�, po n�m� n�sleduje stejn� n�hl� rozchod. A lze si na takov�to p��stup dokonce navyknout, jednat tak opakovan� a chladnokrevn�. Nedb� se na budoucnost, nep�ipou�t� se zodpov�dnost. Chov�n� se odv�j� podle situace, na z�klad� nahodil�ch okolnost�, bez hlub�� rozvahy a sebekritiky. A pak se m��e st�t, �e nep�edv�dan� velmi, velmi ubl��me druh�mu �lov�ku nebo po�kod�me vztah, kter� jsme dlouho budovali. Jen proto, �e se namanula p��le�itost a my �to ne�e�ili.� Konkr�tn�j�� p��klady nen� t�eba uv�d�t... A tak je velmi d�le�it�, abychom se my do t�to l��ky nechytili. Ano, mnoh� kolem n�s je v pohybu: auta jezd� velmi rychle, lid� na n�s mluv� t�i najednou, z r�zn�ch stran se na n�s val� hluk, spousta vjem�, provokuje n�s to nebo ono... � ale my v�me, kde tkv� na�e kotva. My, pok�t�n� v Kristov� jm�nu, jdeme t�mto sv�tem jako lid�, kte�� v�d�, komu pat��.

K�es�an� v prvn�ch stalet�ch velmi r�di pou��vali znamen� tzv. mal�ho k��e. D�lali je na sv�m �ele, na rtech, na srdci, na jednotliv�ch ��stech sv�ho t�la, zvl᚝ p�i poku�en�ch, a p�itom si p�ipom�nali: �To je podpis! Tento k��ek je znamen�m, komu pat��m � pat��m Kristu.� A tak i my si m��eme ��ci: �Pokou�� t� tvoje ruka? Ud�lej na n� k��! Ta ruka pat�� Kristu. Pokou�ej� t� tvoje rty? Ud�lej na nich k��. Ty rty maj� pat�it Kristu. A tys to na k�tu sl�bil, �e budou pat�it Kristu! Tak jen se k tomu vra� a bu� tomu v�rn�...�

V tomto smyslu k�est pro n�s nen� pouh� ob�ad, kter� se stal u� p�ed �asem nebo v d�tstv�, kdy n�s do kostela p�inesli jako nemluvn�. K�est je na�e z�kladn� ukotven� v bou�i nebo kym�cen� se sv�ta kolem n�s. Sv�t nen� zl�, je v n�m mnoho kr�sn�ho a mnoho dobr�ho. Ale krom� toho je v n�m i zlo a spousta poku�en�. A otup�-li na�e bd�lost, m��e se st�t, �e zapomeneme, komu pat��me. Z�etelnou uk�zkou toho jsou op�t partnersk� vztahy. Mlad� lid� chod� do spole�nosti, na v�let, za z�bavou. Ale jde-li tam n�kdo, kdo m� partnera, kter� s n�m zrovna j�t nemohl, a m�-li ho r�d, pak samoz�ejm� on tomu vztahu st�le z�st�v� v�rn�. Po cel� ten v�let nebo po celou tu dobu v�, �e n�komu pat��. A takov� z�vazek v sob� obsahuje k�est.

Zv�razn�m je�t�, co jsem nazna�il. K�est ukotvuje. Je volbou konkr�tn�ho Spasitele a konkr�tn� duchovn� cesty. A to znamen�, �e jin� �spasitele� nech�v�m stranou sv�ho z�jmu. J� jsem vsadil na Krista. A skute�n� zlo nejen nech�v�m stranou sv� pozornosti, to p��mo odm�t�m, proti tomu se stav�m. S t�m nechci m�t nic spole�n�ho, proto�e Krista ur�� a vad� mu. M�m vybr�no a nebudu sv�j vztah s Kristem ni��m m�lnit. Mo�n� jste sly�eli, �e p�i ob�adu k�tu ve v�chodn� c�rkvi katechumen plivne sm�rem na z�padn� stranu, kter� symbolizuje satana. Takovouto r�znou �provokac� vyj�d��, �e se zlem nechce u� od nyn�j�ka m�t nic spole�n�ho...

P�ed n�kolika lety o velikonoc�ch, pot� co jsme hezky pro�ili ve spole�enstv� farnosti k�est t�� katechumen�, se mi p�i n�sledn�m agap� jedna �ena z farnosti sv��ila: �Tak jsem to t�m katechumen�m z�vid�la! P�i�lo mi l�to, �e si sv�j k�est nepamatuji, a uva�ovala jsem, jestli sv�m d�tem ne�kod�m, �e je nech�v�m pok�t�t u� jako mal� d�ti...� Ale p�ipome�me si pozorn�ji tradici c�rkve. C�rkev k�t� mal� d�ti u� od prad�vna. A m� to svou cenu. Na k�tu mal�ch d�t� je jasn� patrn�: k�est je dar. Nen� odm�nou za na�e z�sluhy. A jasn�ji tak� ch�peme: k�est je po��tek. K�tem nem��e �ivot k�es�ana kon�it! A p�edev��m: dar k�tu otev�r� v na�em nitru pramen Bo��ho �ivota. Tento Bo�� �ivot p�sob� v d�t�ti je�t� d��ve, ne� za�ne �rozum br�t�. A p�i k�tu mal�ho d�t�te je je�t� tak� zjevn�: tento �lov��ek nebude m�t v�ru, jestli�e mu nepom��e c�rkev. A n�m doch�z�, �e tak je tomu u n�s u v�ech: pot�ebujeme c�rkev. Pot�ebujeme spole�enstv�. V�ru v Krista si nem��eme ��t na svou p�st, sami pro sebe. D�vod� pro k�est mal�ch d�t� n�m tedy vyvst�v� hned n�kolik.

K�t�me: �Ve jm�nu Otce i Syna i Ducha svat�ho.� B�v�me dnes mnohdy otup�l� pro vn�m�n� s�ly slov. Ale to, �e nade mnou p�i m�m k�tu zazn�lo jm�no Bo��, jm�na osob Trojice, to je velk� v�c. Bylo nade mnou vysloveno jm�no prav�ho Boha a j� mu pat��m. U� kdy� jsme mluvili o �podpisov�n�, mluvili jsme o tom, �e pat��me Kristu. A i d�ky vysloven� jeho jm�na nade mnou p�i k�tu � j� mu pat��m. Kdy� budeme rozj�mat o moci Bo��ho jm�na, dojde n�m, �e k�est nen� jenom m�j z�vazek � �e j� napnu s�ly; sl�bil jsem to a te� to budu d�lat... Ale nade mnou bylo vysloveno jm�no, kter� je pln� moci. A j� spol�h�m na s�lu toho jm�na, spol�h�m na s�lu Kristovu. On je pln� moci, chce si n�s chr�nit. V�roky Nov�ho z�kona v t�to v�ci jsou velmi siln�. ���dn�, kdo se narodil z Boha, nedopou�t� se h��chu, nebo� v n�m z�st�v� Bo�� semeno� (1 Jan 3,9). Jan Pavel II. se p�ihl�sil k v�kladu, �e on�m Bo��m semenem v n�s je Kristus, jeho sp�sonosn� p�soben� v n�s. V tomto smyslu pak m�me rozum�t i dal��mu janovsk�mu v�roku: ���dn�, kdo se narodil z Boha, ne�ije ve h��chu, nebo� Syn Bo�� ho chr�n� a zl� duch na n�ho nevlo�� ruku� (1 Jan 5,18n.).8

Zakon�eme sv� zamy�len� kr�snou citac� z k�estn�ho k�z�n� prof. Jana Helle�ra: �K�est n�m formou symbolick�ho d�je p�edv�d� a ukazuje, �e prav� �ivot z�le�� v l�sce a odpu�t�n�. Ale nejen v lidsk� l�sce a v lidsk�m odpu�t�n�, kter� b�vaj� velice k�ehk� a pom�jiv�, ale v pevn� a nepom�jej�c� l�sce Bo�� a Bo��m odpu�t�n�. (...) Nen� nic vz�cn�j��ho ne� b�t touto v��nou a svatou l�skou poznamen�n, obklopen a opatrov�n.�9

Jdi na obsah

Dokument
�Pro v�s jsem se narodila�
3. ��st

Prvn� ��st: Terezi�nsk� ko�eny charismatu:
kontext Tereziina �ivota a z�sady pro �etbu

II. Kl��ov� body k �etb� Tereziin�ch spis�

16. D�la Terezie od Je��e jsou p�edev��m vypr�v�n�m jej�ch mystick�ch milost�. Ty se stanou z�kladn�m r�zem jej�ch prvn�ch spis�: zvl�tn� christologick� (srov. � 26-27; 37,4) a antropologick� milosti, kter� ji p�ivedou k nov�mu pochopen� j� sam� nebo charakteru jej� du�e (srov. tamt� 40,9). Tyto zku�enosti maj� v�razn� dynamick� charakter: na z�klad� kontemplace se c�t� pob�dnuta zalo�it [reformovan�] Karmel a ps�t (srov. tamt�, p�edmluva,2; 37,1). K rozhodnut� sepsat prvn� jej� spis, Knihu �ivota (1562 a 1565), ji p�im�je p��kaz jej�ch zpov�dn�k�, kte�� jsou velmi zam�stn�ni jej�mi mystick�mi milostmi; sou�asn� v�ak i ona sama ��k�, �e se k tomu c�t� b�t pohnuta jedn�m z t�chto vnit�n�ch podn�t� (srov. tamt� 18,8; 19,3-4). Cestu dokonalosti (1566) sepisuje sp�e na nal�havou ��dost skupinky mni�ek, ned�vno zalo�en�ch u svat�ho Josefa, kter� v� o jej�ch mystick�ch milostech a kter� chce b�t, do jist� m�ry, uvedena do harmonick� jednoty se zku�enost� sv� Matky. O p�t nebo �est let pozd�ji (1573) se Terezie pust� do psan� Knihy o zakl�d�n�ch. Pokra�uje tak ve vypr�v�n� zapo�at�m v � 32-36, proto�e j� to na��dil zpov�dn�k, otec Ripalda, ov�em i zde zas�hl mystick� podn�t (Z p�edmluva; R 6,2). Kone�n�, roku 1577 vznik� Vnit�n� hrad. Stejn� jako Zakl�d�n�, i tento posledn� spis navazuje na Knihu �ivota, ne v�ak v narativn�m vypr�v�n� (� 32-36), n�br� v tom mystick�m (tamt�,22-31; 37-40). P�e jej, aby doplnila panor�ma vnit�n�ch zku�enost� tak, aby mohly slou�it jako paradigma procesu, kter�m proch�z� ka�d� k�es�ansk� duchovn� �ivot.

17. Zako�en�n� v Bibli, Bo��m slov�, a v tajemstv�ch, slaven�ch v liturgii, se Terezie p�etv��� v osobu, kter� mimo��dn�m zp�sobem p�itahuje druh� k takov� zku�enosti s Bohem, kterou sama ud�lala. Svat� Terezie tedy p�i sv�m psan� vych�z� ze zku�enosti (srov. � 18; tamt�,23; C p�edmluva) a chce probudit zku�enost ve sv�ch �ten���ch: �nelze podat jistou informaci o tom, s ��m �lov�k nem� zku�enost� (6H 9,4; srov. C 28). Odtud vych�z� jej� snaha nejen v�ci dob�e vysv�tlit a d�t poznat, n�br� p�edev��m navnadit �ten��e, aby ho podn�tila vydat se tout� cestou, kterou kr��� ona sama. Zakou�en� Boha skrze jeho milost (1544-1554), zakou�en� osoby Je��e Krista (1560) a zakou�en� tajemstv� Trojice (1571) jsou �st�edn�mi body, kolem kter�ch se to�� terezi�nsk� spiritualita.

18. Terezie p�ij�m� Bibli jako nejvy��� krit�rium pravdy a pramen sv�ho �ivo�ta modlitby (srov. M p�edmluva,2). Krom� toho, �e byla Bibl� �pln� proniknuta prost�ednictv�m k�z�n�, liturgick� modlitby apod., mohla sama ��st texty posv�tn�ch knih prost�ednictv�m t�i duchovn�ch spis�: Flos Sanctorum (�Kv�ty svat�ch�) j� sk�talo cel� text pa�ij� podle �ty� evangeli�; text knihy Job [�etla] v koment��i Moralia svat�ho �eho�e; biblick� texty, vztahuj�c� se k Je���ovu pozemsk�mu �ivotu nebo k jeho tajemstv�m, ve

Vita Christi

(��ivot� Kristov�) od kartuzi�na Ludolfa Sask�ho. Je t�eba podtrhnout, jak d�le�it� je p��tomnost Bible ve spisech sv�tice: P�sn� p�sn�, evangeli�, [citac�] svat�ho Pavla, [vzor�] biblick�ch postav... Z toho v�eho se vyvozuje, �e Terezie dosp�la k velk� citlivosti v��i Bibli, k velk�mu doce�ov�n� hodnoty P�sma: �ve�ker� �koda, kter� se d�je sv�tu, poch�z� z toho, �e nezn� pravdy P�sma s jasnou pravdivost� (� 40, 1). Terezie oce�uje v�d�n� teolog�, ov�em nakolik vypl�v� z posv�tn�ho textu: �v P�smu svat�m, kter�m se zab�vaj�, v�dy na�ch�zej� pravdu dobr�ho ducha� (tamt� 13,18; 34,11).

19. Krom� toho byla Terezie tak� uvedena do liturgick�ho �ivota kl�tera Vt�len�. Tam se za�lenila do kontemplativn� komunity, je� p�isuzovala liturgick� modlitb� svrchovanou d�le�itost a m�la k dispozici po�etnou skupinu mni�ek, kter� j� byly s to d�t slavnostn� r�z. Modlitba byla hlavn�m zam�stn�n�m, kolem n�ho� se to�ily v�echny ostatn� obvykl� �innosti. P�esto sv�tice pokro�� v liturgick�m duchu p�edev��m tehdy, a� vstoup� do mystick� zku�enosti. Na jej�m z�klad� prohloub� tajemstv� modlitby c�rkve, jak v liturgii hodin, tak p�edev��m ve velk�m tajemstv� eucharistick�ho slaven� (srov. 6H 7, 4; CV 33-35), kter� jsou dv�ma z�kladn�mi pil��i jej�ho duchovn�ho �ivota. Nejintenzivn�j�� mystick� milosti p�ijme v eucharistick�m kontextu.

20. Ve v�ech jej�ch knih�ch je �st�edn�m t�matem modlitba, vn�man� a pro��van� jako osobn� p��telstv� s P�nem, s Nejsv�t�j�� Trojic�, a jako bezpodm�ne�n� odevzd�n� se Jemu. Modlitba je branou, kter� otv�r� lidsk� osob� prostor niternosti, ve kter�m je mo�n� setkat se s Bohem, p��tomn�m v nejv�t�� hlubin� du�e: ���k�m jen, �e k t�mto velk�m milostem, kter� P�n ud�lil mn�, je branou modlitba; a je-li ta zav�en�, nev�m, jak by to ud�lal� (V 8,9; srov. 1H 1,7). Je tak� m�stem, kde se zjevuje Pravda a pravdy (srov. � 19,12; Z 10,13). Svat� Terezie ch�pe modlitbu p�edev��m jako v�rn� a trp�liv� p��telsk� kontakt s P�nem: �asto mluv� o z�vazku zvykat si na vyhled�v�n� spole�nosti toho, kter� n�s st�le prov�z� (srov. CV 26-29). Modlitba pro ni �nen� nic jin�ho ne� p��telsk� kontakt, �ast� p�eb�v�n� o samot� s t�m, od n�ho� v�me, �e n�s miluje� (� 8,5). V b�sni Pro V�s jsem se narodila, bude zp�vat: �Chcete-li, dejte mi modlitbu, / ne-li, dejte mi vyprahlost. (...) Svrchovan� Majest�te, / pouze zde nach�z�m pokoj. / Co p�ik�ete, aby se se mnou ud�lalo?� Toto je podstatn� a d�le�it�j�� ne� mo�nost dos�hnout jist�ch kontemplativn�ch zku�enost�. Chvil, kter� se v�nuj� modlitb�, �i kdybyste je str�vily chab� a nevolky, si B�h velmi cen� (2H 1,3).

21. Terezie p�ev�d� svou vlastn� zku�enost do reformovan�ho Karmelu s dvoj�m nasm�rov�n�m. Na jednu stranu se jej� pohled obrac� ke ko�en�m: ne�navn� potvrzuje sv�j z�m�r naroubovat se na d�vnou karmelit�nskou duchovn� tradici: n�vrat k prvotn� �eholi, dvoj� vzor Panny Marie a proroka Eli�e, poustevnick� �ivot d�vn�ch obyvatel biblick� Hory (srov. St 9). Na stranu druhou vykazuje smysl pro aktualizaci a novost: vyjad�uje z�m�r za�lenit se do c�rkve sv� doby a p�ev�d� vlastn� �eholn� �i duchovn� zku�enost do skupiny n�sledovn�k� obou pohlav�; matka Terezie u�� novosti kontemplativn�ho �ivota, kter� m� apo�tolsk�, mision��sk� a eklezi�ln� zac�len� (srov. Z 1,7; CV 1,2; St 6-7.89.94), kter� je �it v mal�m Kristov� hlou�ku, ve kter�m se v�echny [sestry] miluj� a vz�jemn� si pom�haj� (srov. CV 4,7; 27,6). Z�kladem nov�ho �ivota, kter� zahrnuje ob� nasm�rov�n� a v�le�uje to prvn� do druh�ho, je jej� intenzivn� zku�enost [pozn�n�] Boha a Krista, kter� po��naje od n� samotn� zas�hne ty, kdo ji n�sleduj�: ���m d�le plynul �as, t�m v�ce vzr�staly m� touhy, abych byla alespo� trochu k dobru n�jak� t� du�e, a mnohdy mi p�ipadalo, �e jsem jako �lov�k, kter� st�e�� velk� poklad a tou��, aby se z n�j radovali v�ichni, a p�itom mu svazuj� ruce, tak�e z n�j nem��e rozd�vat� (Z 1,6).

22. Nesm�me zapomenout ani na dal�� podstatn� prvek jej�ho ide�lu, p��tomn� v jej�ch Stanov�ch, kter� bychom mohli ozna�it jako terezi�nsk� humanismus �eholn�ho �ivota: jde o velkou �ctu k osob�, ustanoven� ohledn� dvou hodin rekreace denn�, odpov�daj�c�m dv�ma hodin�m vnit�n� modlitby (St 26-28), atd. Ji� v Cest� dokonalosti polo�ila d�raz na lidsk� ctnosti: ���m sv�t�j��, t�m sd�ln�j�� se sv�mi sestrami� (srov. CV 41,7; St 10), na sd�len� mezi osobami a komunitami, na po�adavek pracovat, ur�en� v�em, na �etbu vybran�ch knih, rozli�ov�n� povol�n�, l�skypln� v�kon autority... Tyto v�d�� linie Terezie vymyslela a na�rtla pro sv� mni�ky. P�ed�n� t�chto hodnot bos�m brat��m se uskute�nilo prost�ednictv�m bratra Jana od K��e, kter�ho osobn� sezn�mila se zp�sobem umrtvov�n�, sesterstv� a rekreac�, jen� vl�dl mezi mni�kami (srov. Z 13,5). Takto matka Terezie a Jan od K��e budou nav�dy p�edstavovat vt�len� charismatick�ho terezi�nsk�ho ide�lu mezi brat��mi (srov. St 11-14).

Jdi na obsah

Vztah mezi prvn�m a t�et�m ��dem
v rodin� Karmelu

P. Emanuele Boaga, O.Carm.

Ve dnech 22. a� 24. b�ezna 2011 prob�hlo v italsk�m Sassone (nedaleko ��ma) setk�n� karmelit�nsk�ch kn��, pov��en�ch v jednotliv�ch provinci�ch ��du p��� o laiky, kte�� p�in�le�� k rodin� Karmelu. Deleg�ti z r�zn�ch zem� m�li mo�nost vym�nit si se spolubratry sv� zku�enosti a tak� se sezn�mit s �ivotem karmelit�nsk�ch laik� i se zp�soby jejich doprov�zen� v jin�ch zem�ch. Jeden z p�edn�ej�c�ch, Francisco de Sales Alencar Batista, n�kdej�� provinci�l brazilsk� provincie Pernambuco, p�irovnal rodinu Karmelu k barevn� mozaice. Tento obraz pom�rn� v�rn� odr�� realitu Karmelu na cel�m sv�t�. Duch svat� p�sob� v na�� dob� velik� rozkv�t laick�ch hnut�, napojen�ch na karmelit�nsk� �eholn� komunity. A mnohost hnut� i podob, jak�mi se tito laici k ��du p�idru�uj�, odr�� r�znou povahu vazby mezi laiky a Kar�melem, r�znou m�ru jejich zapojen� do apo�tol�tu ��du a r�znou hloubku jejich vnit�n�ho spojen� s celou duchovn� rodinou, jej�mi� hlavn�mi p�edstaviteli jsou karmelit�n�t� �eholn�ci.

N�sleduj�c� text je shrnut�m jedn� z p�edn�ek, kterou v r�mci zm�n�n�ho setk�n� pronesl italsk� karmelit�n, P. Emanuele Boaga, jej� zn�me jako autora d�kladn� knihy Maria a Karmel, Pan� m�sta.1 Hlavn�m c�lem jeho p�edn�ky bylo pouk�zat na specifick� vztah prvn�ho ��du (tedy karmelit�n� �eholn�k�) k tzv. t�et�mu ��du (laik�m) a vymezit kompetence a m�ru vz�jemn� odpov�dnosti na obou stran�ch.

Ve stanov�ch ��du brat�� karmelit�n� �teme tato slova (�l. 28):

�Mnohotv�rnost zp�sob� pro��v�n� charismatu Karmelu je pro n�s d�vodem k radosti. Potvrzuje tv�r�� plodnost, kterou p�sob� Duch a ji� chceme p�ij�mat s vd��nost� a rozli�ov�n�m.
V�echny osoby i spole�enstv�, jak ofici�ln�, tak neform�ln�, inspiruj�c� se �ehol� sv. Alberta, jej� tradic� a hodnotami vyj�d�en�mi v karmelit�nsk� spiritualit�, tvo�� dnes v c�rkvi karmelit�nskou rodinu.�

Karmelit�nsk� ��d v�t� tedy v�echny, kdo se ve sv�m �ivot� c�t� obohacov�ni a inspirov�ni jeho spiritualitou. Je ov�em z�ejm�, �e ne ka�d� takov� �lov�k �i skupina maj� k �eholn�mu spole�enstv� brat�� karmelit�n� (takzvan�mu prvn�mu ��du) vztah stejn� �zk�.

P. Emanuele Boaga s gener�ln�m deleg�tem pro t�et� ��d, P. Josefem Jan���em, kter� setk�n� v Sassone uspo��dal.

Mnoh� spole�enstv� k�es�ansk�ch laik� �i jednotliv� v���c� jsou s ��dem spojeni prost� svou zbo�nost� � �ctou k Pann� Marii Karmelsk� �i k dal��m v�znamn�m a svat�m postav�m ��du. Nach�zej� ve spiritualit� Karmelu oporu a inspiraci pro sv�j �ivot, �kolu modlitby. Jejich pouto s vlastn�m karmelit�nsk�m ��dem je voln�j�� a sv� viditeln� vyj�d�en� nach�z� obvykle v p�ijet� karmelit�nsk�ho �kapul��e, jako�to symbolu odhodl�n�: v ka�dodenn�m �ivot� ��t ve �kole Mariin� a pod jej� ochranou. V���c�, kte�� p�ijali karmelit�nsk� �kapul��, mohou toto duchovn� obdarov�n� pro��vat samostatn� nebo se mohou sdru�ovat do bratrstev.

Ov�em vztah v���c�ch laik� ke karmelit�nsk�mu ��du m��e b�t navenek vyj�d�en i c�rkevn�-pr�vn�m poutem, kter� viditeln�m a ofici�ln�m zp�sobem potvrzuje ��ast doty�n�ch laik� na spiritualit� a charismatu ��du. Nejpln�j�� ��asti na charismatu ��du laici doch�zej� skrze profesi v tak zvan�m Karmelit�nsk�m t�et�m ��du. �Nej�pln�j�� a organick� forma p�idru�en� laik� (ke Karmelu) spo��v� v profesi v karmelit�nsk�m t�et�m ��du. Skrze ni maj� laici ��ast na ��dov�m charismatu, a to zp�sobem jim vlastn�m a pro n� specifick�m.� (�ehole t�et�ho ��du, �l. 30.) Na�e pojedn�n� o vztahu prvn�ho a t�et�ho ��du v rodin� Karmelu bude vhodn� rozd�lit do dvou kapitol.

I. Vz�jemn� kontakt

�Tak� laici toti� mohou m�t ��ast na tomt� povol�n� ke svatosti a na samotn�m posl�n� Karmelu.2 ��d jejich povol�n� stvrzuje, p�ij�m� je, vytv��� pro n� takov� �ivotn� formy a zp�soby, kter� jsou jim vlastn�, p�ed�v� jim bohatstv� sv� spirituality a tradice a �in� je rovn� ��astn�mi v�ech duchovn�ch dober a dobr�ch skutk�, konan�ch v�emi �leny Karmelit�nsk� rodiny"
(�ehole t�et�ho ��du, �l. 30).

Ve t�et�m ��du je vztah mezi laiky a karmelit�ny neju���. Ono �stvrzov�n� a �p�ij�m�n� znamen� vztah pr�vn�, ale bylo by nev�sti�n� a ochuzuj�c�, kdybychom vztah mezi prvn�m a t�et�m ��dem poj�mali pouze jako form�ln� pouto, dan� literou c�rkevn�ch p�edpis� nebo tradic�. Vn�mejme i duchovn� str�nku tohoto vztahu, kter� by m�la zahrnovat sv�� vz�jemn� kontakty, oboustrann� p��nosn� sd�len�, hlubokou soun�le�itost. Gener�ln� p�evor karmelit�nsk�ho ��du je i �leny t�et�ho ��du vn�m�n jako �duchovn� otec, hlava a pouto jednoty cel� karmelit�nsk� rodiny� (srov. �ehole t�et�ho ��du, �l. 53).

1) Sv�� vz�jemnost

Terci��i �ij� tot� charisma jako �eholn�ci dan�ho ��du, ale ne v kl�te�e, n�br� �ve sv�t�. V tomto pohledu pak t�et� ��d duchovn� zprost�edkov�v� ���en� prorock�ho charismatu dan� �eholn� rodiny. ��ast� na tomt� charismatu vznik� mezi terci��i a �eholn�ky vztah nejen prost� sympatie, ale skute�n�ho spole�enstv� a apo�tolsk� spolupr�ce, kter� m� v�st k ustavi�n� vz�jemn� podpo�e. T�et� ��d je tedy ned�lnou a p��nosnou sou��st� duchovn� rodiny, k n� pat��. Ch�peme-li takto svou ��ast na spole�enstv� rodiny Karmelu, p�inese to d�le�it� ovoce: pravou vz�jemnost mezi r�zn�mi v�tvemi duchovn� rodiny (mezi �eholn�ky, klauzurovan�mi sestrami, ostatn�mi �eholnicemi a laiky). A v r�mci t�to vz�jemnosti jsme jedni pro druh� p��nosem t�m v�ce, s ��m v�t�� v�rnost� v��i sv�mu vlastn�mu �ivotn�mu stavu se ka�d� sna��me ��t sv�j spole�n� ide�l, spole�n� charisma a uskute��ovat spole�n� posl�n�, sm��uj�c� vn� okruhu na�eho spole�enstv�.

2) Oboustrann� p��nosn� sd�len� a dopl�ov�n� se

V �em spo��v� oboustrann� ��ast na spole�n�m charismatu a dopl�ov�n� se mezi prvn�m a t�et�m ��dem? Z�kladn� hodnotu zde p�edstavuje p��slu�nost ke stejn� duchovn� rodin�. Ka�d� z n�s, a� u� jsme �eholn�ky �i laiky, sv�dectv�m vlastn�ho �ivota p�isp�v� k plnosti karmelit�nsk�ho charismatu. Ka�d� tu m�me svou zodpov�dnost a sv� specifick� posl�n�. Z�rove� vzhl��me s �ctou a l�skou k ostatn�m form�m, kter�mi je karmelit�nsk� charisma pro��v�no a vyj�d�eno druh�mi. Usilujeme o bratrsk� �i sestersk� vztahy s ostatn�mi a zaj�m�me se o to, po �em tou�� a ��m �ije cel� rodina Karmelu.

Jej� nej�ir�� spole�enstv� je pro laika-terci��e z�rove� �kolou spirituality a �ivotn� zku�enosti. Vliv, jeho� se mu tu dost�v�, jej vzd�l�v�, utv��� a vede ke zralosti. V toto m� v posledku vy�stit na�e ��ast na bohat�m duchovn�m d�dictv� karmelit�nsk�ho ��du a na�e �sil� o k�es�anskou dokonalost! Touto ��kolou� je terci�� z�rove� povzbuzov�n, aby dob�e zast�val svou zodpov�dnost ve sv�ch �sv�tsk�ch� z�vazc�ch (v�dy� charisma je svou povahou dar a vede ke slu�b�). V�dy mus� b�t respektov�na osobitost terci��sk�ho povol�n�, toti� �e je spojeno s prost�ed�m sv�ta.

Terci�� ne�ije sv� karmelsk� povol�n� s�m pro sebe, ale v bratrsk�m spole�enstv�, v n�m� se teprve m��e uskute��ovat ono charismatick� vz�jemn� dopl�ov�n� se a kter� m� b�t spole�enstv�m modlitby a vz�jemn� evangelizace. Objevov�n� a rozv�jen� aspektu bratrstv� a spole�enstv� se d�je jak v r�mci samotn�ho terci��sk�ho spole�enstv�, ke kter�mu doty�n� p��slu��, tak ve vztahu v��i prvn�mu ��du (konventu, provincii, cel�mu ��du). Ide�ln� je, kdy� se terci��i pod�lej� tak� na probouzen� nov�ch �eholn�ch povol�n� a na charakteristick�ch zp�sobech apo�tol�tu prvn�ho ��du.

Jedna z pracovn�ch skupin p�i v�m�n� zku�enost� z jednotliv�ch zem�.

��ast na karmelit�nsk�m charismatu a za�len�n� do rodiny Karmelu nesm� v�ak ��dn�ho terci��e omezovat, tak�e by svou pozornost a �innost vy�erpal pouze mezi �sv�mi�. Naopak m� v n�m posilovat hlub�� l�sku k c�rkvi v��bec, a t�m tak� aktivn�j�� ��ast na �ivot� obecn� c�rkve (zvl�t� m�stn�), v jednot� s bratry a sestrami laiky, �eholn�ky, kn��mi a biskupy, p�edstaven�mi.

3) Samostatnost v r�mci vz�jemn�ho spole�enstv�

Ve vztahu mezi prvn�m a t�et�m ��dem je t�eba dob�e uv�it odpov�dnost na obou stran�ch. Sou�asn� c�rkevn� z�kon�k d�v� v���c�m laik�m opr�vn�n� zakl�dat r�zn� sdru�en� v���c�ch a sami si je v�st. Z�rove� ov�em o t�et�ch ��dech ve vztahu k p��slu�n�mu �eholn�mu ��du stanov�, �e terci��i �ij� �pod vy���m veden�m t�ho� spole�enstv� (k�n 303). Jak tomu bl�e porozum�t? Nejl�pe lze tento probl�m vyj�d�it slovy samostatnost v r�mci spole�enstv�. Nelze toti� zam��ovat samostatnost s nez�vislost�. Spole�n� charisma a oboustrann� vz�jemnost mezi t�et�m a prvn�m ��dem jsou nosn�m z�kladem proto, aby poskytnut� samostatnost nesklouzla do nebezpe�� absolutn� nez�vislosti, vedouc� k separatismu �i ke lhostejnosti v��i ostatn�m v karmelsk� duchovn� rodin�. Tato poskytnut� samostatnost by naopak m�la v terci��sk�ch spole�enstv�ch podn�covat otev�enost pro spole�enstv� s prvn�m ��dem a s celou rodinou Karmelu. Ochotu ke spole�enstv�, p�esto�e kon�me r�znou slu�bu; ke spole�enstv�, i kdy� ka�d� napl�uje svou vlastn� odpov�dnost; ke spole�enstv�, kter� s sebou p�in�� nov� v�zvy a projevuje se nov�mi zp�so�by. Toto jsme se pokusili vyj�d�it slovy: samostatnost v r�mci vz�jemn�ho spole�enstv�.

II. Doprov�zen� a veden� t�et�ho ��du (ze strany prvn�ho ��du)

Jen v tomto duchu lze spr�vn� rozvinout pr�vo a z�rove� odpov�dnost, kterou c�rkev (i ��d) laik�m sv��uje � toti� zakl�dat spole�enstv� a ��dit je. �lenov� t�et�ch ��d� si mus� b�t v�domi, jak� povahy je jejich povol�n� a jejich role v r�mci posl�n� cel�ho ��du, k n�mu� pat��. Je t�eba, aby byli schopni p�ijmout odpov�dnost za veden� sv�ch terci��sk�ch spole�enstv� a pr�vo i povinnost zajistit sv�m �len�m n�le�itou p��i ze strany �eholn�k�. �Spole�enstv� v nej�ir��m smyslu zahrnuje spolupr�ci mezi v�emi v�tvemi dan� duchovn� rodiny.

Jak jsme zm�nili citac� k�nonu 303 c�rkevn�ho z�kon�ku, t�et� ��d u� ze sv� podstaty z�vis� na �vy���m veden� (altior moderamen), kter�ho se mu dost�v� ze strany prvn�ho ��du. Bl�e vymezit obsah tohoto veden� a ur�it zp�sob, jak�m m� prob�hat, maj� za �kol pr�vn� dokumenty p��slu�n�ho ��du, v na�em p��pad� tak �in� stanovy prvn�ho ��du (�l. 109) a �ehole t�et�ho ��du (�l. 11; 54 a 57). Ty vztahuj� toto veden� k osob� gener�ln�ho p�evora, kter� je �duchovn�m otcem, hlavou a poutem jednoty�, a krom� n�j i vy���ch p�edstaven�ch, jimi� jsou (podle �l. 209 stanov) provinci�lov� a p�edstaven� gener�ln�ch komisari�t� a z�stupci oboj�ch. Ti v�ichni mohou tento ��ad vykon�vat v oblasti sv� pravomoci bu� sami nebo skrze bratry, kter� k tomuto �kolu deleguj� (deleg�ty). Na �rovni m�stn� pak je za veden� terci��� odpov�dn� duchovn� asistent dan�ho spole�enstv�, jak to stanov� �ehole t�et�ho ��du v �l. 58.

Jestli�e stanovy ��du ud�vaj�, �e �eholn�ci maj� terci���m pom�hat: �aby dos�hli c�le, kter� si stanovili: kvasem evangelia uzdravovat a rozv�jet lidskou spole�nost� (�l. 109), jde o formulaci velmi obecnou, kter� nevystihuje ���i onoho �veden� (dle k�n. 303) ze strany prvn�ho ��du. A �eholn�ci maj� terci����m nejen pom�hat, ale v��e zm�n�n� vz�jemnost mezi prvn�m a t�et�m ��dem, jak jsme o n� mluvili, zavazuje �eholn�ky zauj�mat t�� vst��cn� postoj a bude jim p�in�et tot� obohacen�, jako jsme si to uv�domili u vztahu terci���� v��i prvn�mu ��du.

�kol, obsa�en� v pojmu �vy��� veden� (k�n. 303)

Je t�eba pozorn� uv�it rozd�l mezi ��zen�m terci��sk�ch spole�enstv�, kter� podle �ehole t�et�ho ��du je v rukou terci��� samotn�ch, a t�mto �veden�m� t�et�ho ��du, kter� c�rkevn� z�kon�k ukl�d� karmelit�nsk�m �eholn�k�m. Co tedy toto veden� znamen�? Jeho vykonavatelem je na prvn�m m�st� gener�ln� p�evor ��du. Jemu (v souladu s jeho radou) p��slu�� pr�vo ustanovovat (kanonicky z�izovat) nebo zru�it jednotliv� terci��sk� spole�enstv� (�ehole t�et�ho ��du, �l. 56 a 71).

Z �ehole t�et�ho ��du vypl�v� o�ek�v�n�, �e gener�ln� p�evor s�m nebo skrze sv�ho deleg�ta bude d�le db�t na v�rnost t�et�ho ��du v��i charismatu Kar�melu, prohlubovat bratrsk� pouto terci��� s ��dem (�l. 53), podporovat r�st a vitalitu t�et�ho ��du vzhledem k jeho zac�len�, toti� ke svatosti a apo�tol�tu (�l. 11, 51 a 53), pe�ovat o duchovn� veden� �i doprov�zen� t�et�ho ��du (�l. 57), ud�vat z�kladn� sm�r aktivit�m t�et�ho ��du (�l. 57) a posilovat bratrsk� spole�enstv� mezi komunitami �eholn�k� a spole�enstv�mi terci��� (�l. 53).

K t�mto n�rok�m, o nich� hovo�� na�e dokumenty, lze p�ipojit je�t� po�adavky dal��, souvisej�c� se sou�asnou situac� vztahu mezi prvn�m a t�et�m ��dem. Gener�ln� p�evor mus� podn�covat pozornost v�ech �eholn�k� v��i t�et�mu ��du, z�jem o d�n� v n�m. Co� tak� p�edpokl�d� ze strany �eholn�k� hlub�� porozum�n� teologick�mu pohledu na m�sto laik� v c�rkvi i porozum�n� povaze a struktu�e t�et�ho ��du. Krom� toho je d�le�it� n�le�it� p��e o p��pravu vhodn�ch �eholn�k� pro slu�bu terci���m, a� u� v roli deleg�t� pro t�et� ��d nebo v roli duchovn�ch asistent� jednotliv�ch terci��sk�ch spole�enstv�. Samotn� povaha jak veden� t�et�ho ��du, tak duchovn� asistence jednotliv�m spole�enstv�m vy�aduje, aby p�i hled�n� vhodn�ch �eholn�k� pro tuto slu�bu byl kladen d�raz na jejich sv�dectv� karmelit�nsk�ho �ivota podle evangelia a na schopnost b�t poutem jednoty a terci��sk�m spole�enstv�m bratrsky slou�it.

Jin� vy��� p�edstaven�, provin�n� p�evorov� a p�edstaven� gener�ln�ch komisari�t� (a� osobn� �i prost�ednictv�m sv�ch k tomu ur�en�ch deleg�t�), podle �l. 11, 57 a 58 krom toho �starostliv� pom�haj� k tomu, aby (terci��sk� spole�enstv�) byla proniknuta opravdov�m duchem Karmelu,� �pe�uj� o to, aby �lenov� t�et�ho ��du ve sv� �innosti z�st�vali v�rn� z�sad�m a sm�rnic�m ��du,� a �dbaj� na to, aby jednotliv� spole�enstv� napom�hala apo�tol�tn� �innosti v diec�zi,� ov�em p�i respektov�n� samostatnosti terci��� co do jednotliv�ch iniciativ a co do ��zen� spole�enstv�. A poskytuj� terci��sk�m spole�enstv�m veden� t�m, �e pro ka�d� z nich jmenuj� duchovn�ho asistenta. Samoz�ejm� p�itom tito vy��� p�edstaven� vykon�vaj� i n�kter� formy p��e o t�et� ��d, kter� jsme zm�nili u� v souvislosti se slu�bou gener�ln�ho p�evora (podn�cuj� mezi �eholn�ky z�jem o �ivot t�et�ho ��du, napom�haj� formaci duchovn�ch asistent� pro terci��e aj.).

�kol duchovn�ho asistenta m�stn�ho terci��sk�ho spole�enstv�

Duchovn� asistenti konkr�tn�ch terci��sk�ch spole�enstv� jsou osobami, v nich� se na m�stn� �rovni soust�ed� vz�jemn� vztah mezi prvn�m a t�et�m ��dem. Je vhodn� zd�raznit rozd�l mezi t�m, jak byly �loha tohoto kn�ze a vlastnosti, kter� by m�l m�t, ch�p�ny v minulosti, a t�m, jak je to poj�m�no v dne�n� dob�. N�kter� prvky z minulosti toti� ji� nejsou slu�iteln� s t�m, jak je slu�ba duchovn�ho asistenta definov�na dnes.

V historii, po��naje p�edpisy pro terci��e, kter� vydali v 17. stolet� gener�ln� p�evorov� Teodor Straccio, Emilio Giacomelli a Ferdinando Tartaglia, a kon�e nov�mi vyd�n�mi �ehole karmelit�nsk�ho t�et�ho ��du v roce 1923 a pak v roce 1948, se mezi p�edstaven�mi t�et�ho ��du jmenuj� � krom� gener�ln�ho p�evora a (na �rovni provincie) provinci�l� � je�t� pro jednotliv� terci��sk� spole�enstv� jejich ��editel�. Pr�vo jmenovat �editele p��slu�elo bu� provinci�lovi nebo p�evorovi konventu, p�i n�m� bylo terci��sk� spole�enstv� zalo�eno, a �editelem mohl b�t pouze karmelit�nsk� kn�z z doty�n� komunity nebo kn�z diec�zn�.

Od 17. stolet� a� do prvn�ch let po druh�m vatik�nsk�m koncilu bylo �kolem �editele: se souhlasem rady terci��sk�ho spole�enstv� do n�j p�ij�mat nov� �leny, p�edsedat shrom�d�n�m spole�enstv�, jednou m�s��n� pro n� m�t duchovn� slovo ohledn� zachov�v�n� �ehole, bd�t nad mravn�m �ivotem terci��� a nad n�pravou p��padn�ch nedostatk�, nav�t�vovat nemocn�, z opr�vn�n� ho d�vodu dispensovat od jednotliv�ho �l�nku �ehole. K t�mto �kol�m �editele se z�hy p�idalo duchovn� doprov�zen� t�ch, kdo o to ��dali.

Lze si pov�imnout, �e v druh� p�li 19. stolet� a v prvn�ch desetilet�ch 20. stolet�, soub�n� s prom�nou ve zbo�nosti bratrstev, ve t�et�ch ��dech nabyli velik�ho a n�kdy rozhoduj�c�ho vlivu p�i veden� jednotliv�ch spole�enstv� kn�� �editel�, zat�mco v obdob� mezi ob�ma sv�tov�mi v�lkami se v jednotliv�ch provinci�ch setk�v�me u� s provin�n�mi deleg�ty pro t�et� ��d, napom�haj�c�mi lep�� koordinaci d�n� v jednotliv�ch spole�enstv�ch v r�mci provincie. Do �ehole z roku 1948 byla tato zku�enost zapracov�na. Podobn� zes�lil v�znam deleg�t� pro t�et� ��d na �rovni n�rodn� (v zem�ch, kde bylo v�ce karmelit�nsk�ch provinci�) a celosv�tov�.

Nov� �ehole t�et�ho ��du, schv�len� �na zkou�ku� v roce 1977, pojala �lohu �editele m�stn�ho spole�enstv� v�razn� odli�n�. V souladu s u�en�m Druh�ho vatik�nsk�ho koncilu pohl�ela na postaven� laik� u� jinak a p�iznala jim pr�vo v�st sv� spole�enstv� sami. Karmelit�nsk�, p��padn� diec�zn� kn�z, pov��en� p��� o terci��sk� spole�enstv�, nemohl ji� b�t k tomuto �kolu jmenov�n m�stn�m p�evorem, ale v�hradn� provinci�lem a nebyl nad�le ji� naz�v�n ��editel�, n�br� �asistent� (a z�rove� terci��, stoj�c� v �ele spole�enstv�, nebyl ji� naz�v�n �p�evor�, ale �p�edseda�). To v�e proto, aby se zd�raznilo, �e �kolem asistenta je pom�hat p�edsedovi a jeho rad� a p�itom se vyst��hat despotismu nebo osobov�n� si toho, co p�in�le�� terci���m samotn�m. Role duchovn�ho asistenta m�stn�ho spole�enstv� v�ak v �eholi �na zkou�ku� z roku 1977 nijak podrobn�ji pops�na nebyla.

V�sledkem dal�� pr�ce, �prav a prohlouben� je posledn� vyd�n� �ehole karmelit�nsk�ho t�et�ho ��du v roce 2003, kter� plat� doposud. V n� n�s na prvn�m m�st� zaujme jedna pozoruhodn� novinka. �l. 58 dovoluje, �e pokud vy��� p�edstaven� nem� mo�nost ustanovit duchovn�m asistentem terci��sk�ho spole�enstv� karmelit�nsk�ho kn�ze, �m��e b�t slu�ba duchovn� asistence sv��ena bratrovi nebo sest�e z n�jak� komunity, n�le�ej�c� k ��du, nebo i jin�m kn��m, p�ednostn� �len�m t�et�ho ��du, schopn�m zast�vat tento �kol v karmelit�nsk�m duchu.�

�ehole t�et�ho ��du nyn� zmi�uje posl�n� asistenta na �ad� m�st (v �l. 11, 15, 57, 60, 61, 63, 77 aj.). Shrneme-li obsah t�chto �l�nk� a budeme-li z�rove� m�t na z�eteli v��e uveden� my�lenky o podstat� t�et�ho ��du, pak m��eme ��ci, �e �kol duchovn� v�st terci��sk� spole�enstv� znamen� pom�hat terci���m pozn�vat jejich povol�n� ke karmelit�nsk�mu �ivotu ve sv�t�, prohlubovat se v n�m a milovat je. Doprov�zet terci��e na jejich cest� k opravdov� ��asti na charismatu Karmelu. Povzbuzovat je v otev�enosti v��i podn�t�m ze strany c�rkve �i sou�asn�ho sv�ta, p�ij�mat vlastn� odpov�dnost a pod�let se na �innosti t�et�ho ��du a m�stn� c�rkve. Krom� toho m� duchovn� asistent poskytovat pomoc a podporu moder�torovi a rad� sv��en�ho terci��sk�ho spole�enstv�, op�t bez �jmy na samostatnosti, kter� laik�m ohledn� ��zen� spole�enstv� n�le��. �ehole stanov�, �e asistent pat�� mezi �leny rady spole�enstv�. P�edsed� volb�m �len� rady a s jej�m souhlasem p�ij�m� do t�et�ho ��du nov� kandid�ty. M� podporovat vztahy a komunikaci mezi komunitami �eholn�k� a terci��i.

Po v�em, o �em jsme mluvili, je mysl�m z�eteln�, �e veden� t�et�ho ��du znamen� bratrskou slu�bu karmelit�n� v��i terci���m a v��i �inovn�k�m terci���sk�ch spole�enstv�.
C�lem t�to bratrsk� slu�by je podn�covat a podporovat jejich karmelit�nsk� �ivot podle evangelia, tedy modlitbu, bratrstv� a slu�bu p�i budov�n� Bo��ho kr�lovstv�. Na prvn�m m�st� v�ak maj� b�t karmelit�n�t� �eholn�ci pro laiky autentick�mi sv�dky �it�ho karmelit�nsk�ho povol�n� a p�edch�zet sv� spolubratry terci��e v l�sce k evangeliu a ve v�rnosti c�rkvi.

Laici jsou naopak pro �eholn�ky a pro celou rodinu Karmelu velk�m obohacen�m t�m, jak ve sv�m �ivot� uprost�ed dne�n�ho sv�ta �ij� evangelium v duchu Karmelu. V ji� nazna�en� perspektiv� spolu��asti-vz�jemnosti-jednoty a vz�jemn�ho spole�enstv� tak jedni i druz� z�sk�v�me zku�enosti, kter� se st�vaj� zdrojem plodn�ho prohlubov�n� karmelsk�ho povol�n�, je� z n�s karmelit�n� (�eholn�k� i laik�) �in� ��iv� kameny� v Karmelu i v c�rkvi.

Vybrali a p�elo�ili Vladim�ra M. Poli�ensk� a P. Gorazd.

 












© �eskomoravsk� gener�ln� delegatura ��du karmelit�n�