25. srpna - nezávazná památka
Mariam (Miriam) Baouardy se narodila roku 1846 v Abellinu v Galileji; patřila k melchickému (řecko-katolickému) obřadu. V jednadvaceti letech vstoupila ve francouzském městě Pau do kláštera bosých karmelitek a přijala jméno Marie od Ukřižovaného Ježíše. Patřila ke skupině sester, které byly vyslány založit nový klášter do Mangalore v Indii. Tam složila řeholní sliby jako laická sestra. V roce 1872 se vrátila do Francie. Tři roky nato pak odjela do Svaté země, kde založila nový Karmel v Betlémě a dala podnět k založení dalšího kláštera v Nazaretě. Dostalo se jí mimořádných duchovních darů, ale především byla hluboce pokorná, měla velikou úctu k Duchu svatému a velkou lásku k církvi a k papeži. Zemřela 26. srpna 1878 v Betlémě. Za blahoslavenou byla prohlášena 13. listopadu 1983. Svatořečil ji papež František 17. května 2015.
Z »Katechezí« svatého Cyrila Jeruzalémského, biskupa
(Duch svatý působí mocné činy)
Ačkoli je Duch svatý jeden, stále stejný a nedělitelný, přiděluje každému milost, jak sám chce (srv. 1 Kor 12,11). A jako na vyschlém stromě, když dostane vodu, vyrazí výhonky, tak i hříšná duše, obdařená v pokání darem Ducha svatého, přináší ovoce spravedlnosti. Je to vždycky jeden a týž Duch svatý, přece však na Boží pokyn a v Kristově jménu působí nejrůznější mocné činy.
Tak u jednoho člověka užívá daru řeči k moudrým výrokům, u jiného osvěcuje mysl darem prorockým; jednomu uděluje moc zahánět zlé duchy, jinému dává umění vykládat Písmo. U jednoho posiluje mírnost, jiného učí všemu stran milosrdenství; jednoho učí postit se a snášet cvičení asketického života, jiného pohrdat veškerou tělesností a dalšího si připravuje k mučednictví. V každém působí sice jinak, ale sám v sobě je vždycky jeden a týž, jak je psáno: „Projevy Ducha jsou dány každému k tomu, aby mohl být užitečný." (1 Kor 12,7)
Přistupuje k nám tiše a mírně, cítíme jeho sladkost a vůni; jeho jho je velmi lehké (srv. Mt 11,30). Jeho příchod předcházejí záblesky paprsků světla a poznání. Přichází skutečně jako pravý ochránce; přichází přece zachránit a uzdravit, poučit a napomenout, povzbudit a potěšit, dát duši světlo, nejprve duši toho, kdo jej přijímá, a pak jeho působením i duším jiných.
Když byl někdo dříve ve tmě a náhle spatří slunce, má rázem oči plné světla a jasně vidí, co dříve neviděl; podobně je na tom ten, komu se z milosti Boží dostalo daru Ducha svatého; duše se mu naplní světlem, a povznesen nad lidské možnosti vidí, co dříve neviděl.
(Cat.16, De Spiritu Sancto 1,12.16: PG 33, 931-935)
Modlitba
Otče milosrdenství a Bože veškeré útěchy, tys přivedl pokornou dceru Svaté země, svatou Marii od Ukřižovaného Ježíše, k nazírání tajemství tvého Syna a vyvolil jsi ji, aby se stala svědectvím lásky a radosti Ducha svatého; dopřej nám na její přímluvu podíl na Kristově utrpení, abychom se směli těšit i ze zjevení tvé slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
Karmelitánský lekcionář
První čtení: Oz 2,16.21-22
Žalm: 45(44) 11-12.14-15.16-17 Odp.: srov. Mt 25,6
Evangelium: Lk 10,38-42
Související
Životopis sv. Marie od Ukřižovaného Ježíše