KARMEL

Wilfrid Stinissen (1927–2013)

Svatá Terezie od Dítěte Ježíše (tehdy jí bylo šestnáct let a byla novickou na Karmelu v Lisieux) psala své sestře Celině: „Využívejme tohoto jediného okamžiku utrpení a hleďme na každičký okamžik. Každý okamžik je poklad (...), jediný úkon lásky nám umožní poznat lépe Ježíše a přiblíží nás k němu na celou věčnost!“ (1)

Modlitba jako prapůvodní smysl existence Karmelu

Ve všech částech světa si lidé slovo »karmelitán« spojují s představou do modlitby ponořené kontemplativní duše ze školy karmelitánské mystiky počínaje svatou Terezií od Ježíše a Janem od Kříže. Apoštolsky působícího karmelitána se dnes často i aktivní katolíci ptají: »Ale, otče, copak karmelitáni nejsou kontemplativní a v klauzuře?« V obecné představě je karmelitán člověk s jasným vědomím Boha, Boží přítomnosti. Dokonce i v naší současné společnosti, která do středu zájmu staví člověka a to, čeho dosáhl, lidé očekávají, že karmelitáni budou zrcadlem prvenství Boha a Boží účasti v našem životě.

Živé Boží slovo: 1 Král 18,20–24

»Achab ... obeslal všechny Izraelce a shromáždil proroky na horu Karmel. Tu přistoupil Eliáš ke všemu lidu a řekl: „Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!“ Lid mu neodpověděl ani slovo. Eliáš dále řekl lidu: „Jako Hospodinův prorok zbývám už sám“...« (18,20–22a)

V posledních dvou dnech se na generální kapitule její členové zabývali různými návrhy a doporučeními a hlasovali o nich. Tyto návrhy se týkaly např. změn v konstitucích, otázek formace, liturgie, vzájemné ekonomické podpory atd.

Setkání kapitulních otců se členy karmelitánské rodiny

Tři dny před závěrečnými hlasováními kapituly (od pondělí 16. 9. do středy 18. 9.) byly věnovány setkání se členy ostatních větví rodiny Karmelu.

Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)

Víra staví naší duši před oči Krista: ubohého, poníženého ukřižovaného a na kříži dokonce opuštěného Otcem. V jeho ubohosti a opuštěnosti nachází duše zase svou vlastní ubohost a opuštěnost. Vyprahlost, nechuť a útrapy jsou »čistě duchovní kříž«, který dostává. Přijme-li jej, pak pozná, že je to měkké jho a lehké břímě. Kříž se stává holí, o niž se duše opírá na cestě vzhůru.

Terezie z Lisieux (1873–1897)

V nebi »se každému dostane od Boha chvály, jaká mu náleží« (1), a ten, kdo chtěl být na zemi nejchudší, nejzapomenutější z lásky k Ježíši, ten bude první, nejvznešenější a nejbohatší. (AS 119)

Od 2.–21. září 2013 probíhá v italském Sassone (Řím) generální kapitula Řádu bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské. Jejím tématem je: „Slovo naděje a spásy“ (Konstituce 24): žít charisma a poslání Karmelu dnes.

Na generální kapitule bratří karmelitnů byl ve čtvrtek 12. září 2013 dopoledne znovu zvolen generálním převorem pro období 6 let P. Fernadno Millán Romeral, O.Carm., člen španělské provincie Betica. Po volbě přijal blahopřání všech přítomných bratří.

Krátký životopis

Terezie z Avily (1515–1582)

Protože je svrchovaně žádoucí vstoupit do šesté komnaty hradu nitra, je dobré neztrácet na ni naději, ani když Pán nedává nadpřirozené projevy přízně; vždyť s jeho pomocí je docela dobře možné dosáhnout opravdového spojení s Ním tak, že se je snažíme získat podrobením vlastní vůle Boží vůli.