Následující meditace zazněla v úterý 3. září 2013, první den generální kapituly Řádu bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské, a přednesla ji sr. Miriam Tamiano, OCarm., představená kláštera mnišek v Cerreto (Itálie), ve kterém byla tato ikona „napsána“ (1).
Jan od sv. Samsona (1571–1636)
Co mám ještě udělat nebo říci? Jsi přece v mém vlastním těle! Není tím řečeno vše? Ano, jistě, je to tak! Když myslím na naše vzájemné, s ničím nesrovnatelné sjednocení, velmi se podivuji opovážlivosti, s níž některé tvé nejmilejší nevěsty odhalují lidem jeho neproniknutelné hlubiny.
Nejdůstojnějšímu otci Fernandovi Millánu Romeralovi, generálnímu převorovi Řádu bratří Panny Marie Karmelské.
Obracím se k vám, drazí bratři Řádu Panny Marie Karmelské, kteří v tomto měsíci září slavíte generální kapitulu. Rád bych vám v tomto čase milosti a obnovy, ve kterém jste voláni, abyste rozlišovali poslání slavného karmelitánského řádu, nabídl slova povzbuzení a naděje.
Adrienne von Speyr (1902–1967)
Zatímco jste byl pryč (byl jsem deset dní nepřítomen kvůli jednomu kurzu), tématem téměř každé noci byla: samota (1). Nikdo nechce následovat (Pána) do utrpení, neexistuje už žádná služba (2) s ohledem na utrpení, žádná vydanost celého života beze zbytku. Tak se samota s blížícím se křížem stále zvětšuje.
Mystika a přátelství nutně vyžadují askezi
Cesta vedoucí k cíli a naplnění smyslu lidského života, k člověku »proměněnému«, »dokonalému«, způsobilému pro Boží království, spočívá v růstu v lásce, ve schopnosti lásku přijímat a lásku opětovat.
Michael od sv. Augustina (1622–1684)
Když duše mlčí, může snáze naslouchat Božímu hlasu. Neboť podobně jako v noci, kdy všechno odpočívá a nic neruší, lze snáze zachytit různé zvuky a ozvěna v horách je lépe slyšet navečer, i Boží volání a ozvěna Božího hlasu jsou snáze zachytitelné ve ztišené duši...
Památka Probodení srdce sv. Terezie, 26. srpna
»Mezi Tereziinými ctnostmi vyniká především její láska k Bohu, kterou náš Pán Ježíš Kristus četnými viděními a zjeveními ještě zvětšil. Tak si jí v jednom vidění zvolil za svou nevěstu; v jiném viděla Terezie stát vedle sebe anděla, který jí proklál srdce hořícím kopím. Tyto nebeské dary Boží lásky roznítily v jejím srdci takový oheň, že s vroucí láskou slíbila dělat vždy to, co bude poznávat jako dokonalejší a jako to, co patří k větší slávě Boží.«
(Řehoř XV., Bulla ke svatořečení)
Titus Brandsma (1881–1942)
Postupně se již stává zřejmým, jaký obraz Boha »vznikne« z dnešní konstelace myšlení a jaký »pojem Boha« (1) povede lidskou přirozenost správným směrem a dokáže lidi nejvíce okouzlit a nejsnáze získat s ohledem na současné myšlení.
Maria, zastíněná Duchem Božím (1), je pannou nového srdce (2), která dává lidskou tvář Slovu, jež se stává tělem (3). Je pannou moudrého a kontemplativního naslouchání, která uchovává ve svém srdci události a Pánova slova a rozvažuje o nich (4).
Charisma Karmelu je skutečností, jež má tolik projevů, kolik je členů Karmelu
Posynodální dokument Vita consecrata podtrhuje, že řeholníci jsou nedílnou součástí církve a Boží lid od nich očekává různé formy svědectví evangelijní radikalitě a bezvýhradnosti (1). Řeholní život je však především darem církvi, darem, který odhaluje jádro svatosti a poslání církve.
Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691)
Vše, co jsem od lidí slyšel, co se týče Boha, co jsem o Něm četl nebo pochopil, to vše mě nemůže uspokojit. Jak bychom Ho mohli popsat, jak bychom mohli nalézt slova, kterými Ho vylíčit, když je nekonečně dokonalý? Jedině víra Ho může odhalit nebo mne poučit, čím je.