Doporučujeme
(zakladatelka Institutu Naší Paní z Karmelu /OCD/ • blahoslavená • nezávazná památka 7. listopadu)
Texty propria
Marie Scrilli se narodila dne 15. 5. 1825 v Montevarchi v Itálii v katolické měšťanské rodině. Její zbožnost od dětství postupně sílila a vyústila v rozhodnutí vstoupit do kláštera sv. Marie Magdaleny de’ Pazzi ve Florencii. Když si to u svých rodičů prosadila a ve svých jednadvaceti letech do kláštera odešla, záhy poznala, že to není její místo. Nechtěla se vzdát myšlenky na řeholní život, ale cítila se volána k apoštolátu formou práce s dětmi a mládeží. Vrátila se domů k rodičům a složila slib ve třetím řádu bosého Karmelu.
Začala dávat hodiny soukromého vyučování a zájem o ně postupně narůstal. Zároveň se pozornost rodného městečka rozčeřila zázračným uzdravením chlapce, kterého rodiče svěřili Marii do jejích modliteb. V roce 1851 ji fiesolský biskup povzbudil k odvaze založit řeholní společenství, které by se věnovalo školní výchově dětí. Protože se jí nepodařilo najít k tomu ve Florencii vhodný dům, přijala nabídku vyučovat na městské škole ve svém rodišti. Přidalo se k ní několik dalších dívek. Její záměr, aby se staly řeholní komunitou, se jim však proticírkevně smýšlející okolí energicky snažilo zmařit. Povolané inspekce ovšem ve škole vždy konstatovaly naprostou spokojenost s úrovní výuky a výchovy dětí.
Dne 15. října 1854 Marie Scrilli se souhlasem biskupa založila nové řeholní společenství, dnešní kongregaci apoštolsky činných karmelitek „Institut Naší Paní z Karmelu“. Sestry začaly nosit řeholní oděv. V letech 1859–1860 díky politickým změnám v Itálii odpor proti církvi a náboženství nabyl většího vlivu. Společenství sester bylo státem zrušeno a byly donuceny se rozejít. Marie tedy žila opět u rodičů a později u sestry a soukromě vyučovala. Až po osmnácti letech mohly svůj společný řeholní život – který pro ni představoval důležitý základ jejich působení mezi mládeží – obnovit, a to ve Florencii. Teprve po dalších čtyřech letech (roku 1882) mohly sestry znovu začít veřejně nosit hábit. Stále jich přitom byla jen malá skupinka.
Marie Terezie Scrilli zemřela 14. 11. 1889. Odešla tiše a úplně obyčejně. Velký rozkvět jejího společenství začal až několik let po její smrti. Jednak díky schopnostem a úsilí pokračovatelky v jejím díle, generální představené Marie Mosca, ale také díky předchozím modlitbám a obětem zakladatelky – Marie Terezie Scrilli.
Matka Marie Terezie Scrilli byla 8. října 2006 ve Fiesole (diecézi, ve které se narodila a žila) prohlášena za blahoslavenou. Světový Karmel si připomíná její památku 13. listopadu, u nás ji slavíme 7. listopadu.
Ó, moje nejvyšší Dobro, můj Bože! Jsem ti tolik dlužná!
Pane, sama od sebe nic nezmůžu, a i kdybych mohla, nechtěla bych, protože netoužím po ničem, jen po tom, aby se ve mně a na mně vyplnila tvá vůle.
Bůh je stále stejný, a vždy může použít i mou nicotnost, aby dělal veliké věci.
Myslím si, že k následování Krista je potřeba vrhnout se do vody a plavat.
Opouštím Boha v kontemplaci Lazarovy sestry Marie, abych jej nalezla v pečlivě konaných povinnostech Marty. Bůh miluje to, když se přestaneme těšit v něm, abychom se pro něj namáhali a potom se vrátili a v něm si odpočinuli.
(Zpracoval: Gorazd Cetkovský, O.Carm.)
Karmelitánský lekcionář
První čtení: Oz 2,16b.17b.21–22
Žalm: 45(44),11–12.14–15a.15b–16 Odp.: srov. Mt 25,6
Evangelium: Mt 25,1–13