Doporučujeme
Mandarín rozkázal, aby mě uvrhli do vězeňské cely s nohama v kládě, a od té chvíle píšu na ten kousek papíru, který jsem našel náhodou na tomto místě, kde vše chybí. Jsou tu jen slzy ubohých uvězněných, zmírajících hladem a zimou, a není tu nikdo, kdo by na jejich slzy dal. Mandarín mi sdělil, že mě chtějí popravit, aby mě zkoušel.
Starost o bratry ať vás nesvede, abyste dali tomuto mandarínovi peníze na moje výkupné. Pán nám neposlal peníze na to, abychom je dali tyranovi, ani jsem nečetl, že by během minulých pronásledování vysvobozovali služebníky Páně ze smrti penězi a že by tak to, co je pro chudé, dali tyranovi. Vždyť posvátní služebníci se obvykle uchylovali ke svému Bohu, aby je vysvobodil, tak jako vysvobodil Petra a další. Jasně jsem pochopil, že Pán mě sem vsadil, a že mě odtud vyprostí, pokud jsem hoden být křesťanům k nějakému prospěchu, a pokud ne, vezme mě s sebou…
(František Fernandez de Capillas OP /1607–1648/, dopis z čínského vězení, představenému)