KARMEL

Velmi mnoho našich karmelských svatých a blahoslavených má osobní, bezprostřední zkušenost s válkou. Nejde přitom jenom o karmelitány 20. století, jako svatý Titus a blahoslavený Hilarius, kteří zahynuli v Dachau, nebo svatá Terezie Benedikta (Edith Stein), která byla zavražděna v Osvětimi. Nejde jenom o ty, kdo obětavě pomáhali raněným, jako svatá Jáchyma za karlistických válek ve Španělsku nebo blahoslavená Kandelárie během kruté vojenské diktatury ve Venezuele. Několik našich světců prožilo válku ve zbrani. Někteří se na agresi sami podíleli, jako ctihodný Vavřinec od Vzkříšení, který se účastnil třicetileté války a pak se léta trápil vracejícími se vzpomínkami, nebo jako blahoslavení Dionýsius a Redemptus, kteří se jako mladí kluci nechali naverbovat do „speciální vojenské operace“ daleko od domova. Jiní se aktivně agresorovi postavili, jako blahoslavený Rafael během protiruského povstání roku 1863, nebo dnešní světec, svatý Nonius.

Nonius (1360-1431) byl od mládí vychováván u portugalského dvora a veden k vojenské kariéře. Dospěl v době, kdy se maličkého Portugalska hodlala vojensky zmocnit sousední Kastilie, země několikanásobně větší rozlohou i počtem obyvatel. V pouhých pětadvaceti letech se stal vrchním velitelem portugalské armády a svou vlast velmi statečně a rozhodně bránil před kastilskou invazí. Kastilci měli téměř pětinásobnou převahu. V počtu přes 30 tisíc mužů pronikli hluboko do portugalského vnitrozemí, rozhodující bitva se odehrála nedaleko Fátimy. Nonius osobně vedl do boje svých zhruba šest a půl tisíce vojáků a v bitvě zvítězil. Třetina vojáků nepřežila. Psychicky náročné muselo být i to, že v čele kastilské armády stál Noniův nevlastní bratr. Nonius nevstoupil na Karmel hned po vítězné bitvě. Vytrval ve vedení portugalské armády několik následujících desetiletí, dokud neupevnil pozici své země natolik, že mohl nastat skutečný a dlouhodobý mír. Teprve po splnění tohoto úkolu odešel ve svých třiašedesáti letech jako laický bratr do ústraní kláštera, už za života uctíván jako národní hrdina, po smrti jako patron Portugalska.

Máme v karmelském nebi přímluvce, který ví, jak je těžké vzít na sebe odpovědnost za obranu vlasti, spoluodpovědnost za tisíce mrtvých a zraněných, které si i ryze obranná válka nutně vyžádá. Máme v karmelském nebi bratra, který rozumí naší bolesti, když se v názoru na spravedlivé uspořádání světa neshodneme ani ve své rodině. Máme v karmelském nebi rozvážného vojevůdce, který proti obrovské přesile uhájil samostatnost Portugalska a vytrvalou neohroženou obranou získal takový respekt, že položil základy míru na dalších dvě stě let…

Svatý Nonie, oroduj za nás!