Doporučujeme
Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691)
Má nejmilejší Matko! (1)
Děkuji Pánu, že Vám dopřál úlevy, jak jste si přála. Já byl několikrát blízko smrti, ačkoli jsem nikdy nebyl tak radostný. Ani o úlevu jsem neprosil, nýbrž o sílu trpět statečně, pokorně a s láskou. Odvahu, má nejmilejší Matko! Ach, jak je krásné trpět ve spojení s Bohem! Ať už je utrpení jakkoli veliké, přijměte ho z lásky: trpět a být s Ním je jako být v ráji.
Neboť chceme-li se po tomto životě radovat z pokoje v ráji, musíme si navyknout na důvěrné, pokorné a láskyplné společenství s Ním. Nesmíme dovolit našemu duchu, aby se od Něho z jakéhokoli důvodu vzdaloval. Musíme pro Něj z našeho srdce učinit duchovní chrám, v němž se Mu bez přestání budeme klanět. Musíme nad sebou bdít a neochabovat, abychom nedělali, neříkali, nemysleli nic, co by se Mu mohlo nelíbit. Když jsme takto zaujati Bohem, i utrpení je pro nás sladké, plné rozkoše a útěchy.
Vím, že začátek – než člověk dospěje do tohoto stavu – je jaksepatří těžký, protože vpřed je možné postupovat jedině ve víře. Víme však také, že s milostí Pána zmůžeme vše a že ji neodpírá těm, kdo Ho o ni naléhavě prosí. Tlučte na Jeho dveře, nepřestávejte tlouci, a říkám Vám, že když neochabnete, otevře Vám, až k tomu přijde čas, a najednou Vám dá vše, co po léta odkládal. Mějte se dobře, modlete se za mě, jako se já modlím za Vás. Doufám, že Ho brzy uvidím. V našem Pánu jsem zcela Váš.
(1) Dopis z 22. ledna 1691; téže těžce nemocné řeholnici, které jsou adresovány i předchozí dva dopisy; krátce před smrtí bratra Vavřince († 12. února 1691).
Převzato z knihy: Bruder Lorenz von der Auferstehung, Gesammelte Werke
Editor: sr. Ancilla Karl OCD a P. Antonio Sagardoy OCD
Nakladatelství: CERF Paříž, 1991
Přeložil: Norbert Žuška, O.Carm.
Související články
Měj za ztracený každičký den, kdy jsi nemiloval Boha
Víro, tak málo známá a ještě méně žitá!
Voják, kuchař a švec bratr Vavřinec od Vzkříšení