Doporučujeme
TEXTY Z TRADICE
V této rubrice najdete texty především z karmelitánské tradice – minulé i současné. Mají Vám posloužit jako inspirace pro život modlitby, příp. k orientaci v těžkostech, na které každý z nás při úsilí o hlubší křesťanský duchovní život naráží. Seskupené texty významnějších autorů, příp. tematických celků si můžete otevřít v podkategoriích nazvaných jejich jmény v dolní části stránky.
Ne každá temnota je ,temnou nocí‘
Den nemůže existovat bez noci. Hodiny naplněné světlem, štěstím a radostí neexistují bez hodin naplněných temnotou. Tuto zkušenost znají i lidé, kteří v sobě nesou ‚světlo víry‘. I oni – podobně jako všichni ostatní – znají bolest, opuštěnost, tíhu deprimujících emocí, pocity bezvýchodnosti, náhlé vyhasnutí dosavadního jasného světla, pochybnosti i zoufalství.
Jan od Kříže (1542–1591)
Že jsem nepsal, nebyl nedostatek dobré vůle, poněvadž si opravdu přeji vaše velké dobro, nýbrž protože se mi zdálo, že hodně už toho je napsáno, aby se mohlo pracovat na tom, na čem záleží, a že to, co chybí, chybí-li něco, není psaní nebo mluvení, neboť toho obvykle spíše přebývá, nýbrž mlčení a konání. Mluvení totiž navíc rozptyluje, a mlčení a konání usebírá a dodává duchu sílu.
Jan od Kříže (1542–1591)
Když nám (Bůh) dal svého Syna, který je jeho Slovo, a On nemá jiné, řekl nám všechno jednou provždy v tomto jediném Slově a nemá už, co by říkal. (...) Proto kdo by se dnes chtěl tázat Boha nebo si přál nějaké vidění nebo zjevení, nejen by jednal pošetile, ale urážel by Boha, protože by neupíral oči úplně na Krista a vyžadoval by něco jiného nebo nějako novotu. Protože Bůh by mu mohl odpovědět takto: Když už jsem ti řekl všechno ve svém Slově, kterým je můj Syn, a nemám jiné, co ti mohu nyní odpovědět nebo zjevit, co by bylo více než toto?
Nesmírně tě miluji
Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich. (Jan 17,26)
Zde budeš od nynějška žít a zůstávat
Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás... Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. (Jan 15,4.9)
Jsem půvabná, láskyhodná a úctyhodná
Podobně jako můžeme rozjímat o vlastní slabosti, porušenosti a hříšnosti – dostatek látky k tomu skýtá náš každodenní život, můžeme také ve víře rozjímat o kráse milosti, která byla vylita do našich srdcí. Obojí je pravda.
Nemusím se obávat, že bych byla chudá na Tvé dary
Jan od sv. Samsona (1571–1636)
Co dál, má Lásko a můj Živote? Zatímco si krátím čas tím, že spolu s Tebou pečuji o náš božský sňatek uskutečněný božským způsobem v nesmírné hojnosti – jež je právě tak Tvá jako má – zapomínám přitom na své největší a nejnaléhavější potřeby, totiž na hlad a žízeň, jimiž trpím.
Všude budu vyprávět, že jsem nádherná
Jan od sv. Samsona (1571–1636)
Zpívejte tedy, mé milé družky, našemu Ženichovi novou píseň (1), píseň plnou nekonečné chvály, zvu vás k tomu!
Buď pozorný na to, co od tebe vyžaduje, po čem touží
Život z podstaty duše se nevyznačuje pocitovým vnímáním božské lásky, ale prostým, věrným praktikováním a návykem lásky, i když člověk Boha nepociťuje. Bolestné zakoušení Boží nepřítomnosti se v duchovním životě bude znovu a znovu objevovat jako jeho normální součást.
Návyk milovat vnáší lásku do praktického života
Jan od sv. Samsona ve svém životě zakoušel »sílu«, kterou nazýval Boží láskou v dvojím smyslu: jednak láskou Boha vůči sobě, jednak láskou, kterou objevoval ve svém srdci vůči Bohu.
Zjednodušení života ve prospěch růstu lásky
Ve své nejhlubší podstatě se člověk rozvíjí a dozrává do podoby, k níž ho stvořil Bůh. Když je osvobozen od tísnivých a svazujících starostí o své vlastní štěstí, může objevovat šíři a hloubku zcela nového života. Cítí se Bohem láskyplně napřímen a obdarován důstojností, kterou nemůže ztratit.